Nejsme Celek, nevíme, nechápeme, chybně reagujeme a vznikají problémy i bolesti. Proč? Protože je tu přesah mezi našimi intelektuálními schopnostmi a světem, který nás obklopuje. Stvořitel je zkrátka o několik řádů dokonalejší než my. Co s tím? Naším úkolem a Hrou tohoto Stvoření je učení se, vývoj. Jakýsi návrat do Celistvosti.

I podle jednoduché úvahy se není možno splést, život nás sám učí, pomaleji či rychleji. Má na to spoustu času i příležitostí. Nemůžeme se tomu vyhnout. Potřebujeme společnost, jídlo, zdraví a spoustu dalších věcí jež si musíme pořídit a pracovat s tím.

Jak se ovšem zdokonalujeme, roste i náš horizont. Stále se objevují nové a nové skutečnosti, které je nutno pochopit. A tak tomu bude i dál a dál…, a nedá se s tím nic dělat. My jsme si Stvoření nevymysleli, jsme do něj vrženi, jakož i rostliny a zvířata. Všichni se musí starat o svůj život, aniž dokonale znají a budou znát všechny souvislosti.

Někdo se ovšem učí pomalu, někdo rychleji. Má to tak být, nejsme stejní. Někdo má větší problémy, někdo menší. Jen postupně poznáváme Zákony Stvoření. Jen málokdo trochu zná zákon karmy o němž mluví všechna náboženství i budhismus.

Rychleji se můžeme učit hlavně tím, že se učit chceme. Cesta se už vytvoří, to je mystérium Života. Pestrost je také důležitá. Na jednom místě toho moc neuvidíme. Rigidita je překážka. Učí nás i vlastní chyby i chyby druhých, pokud je chceme vidět. Bez bolestí to vždy nejde. Srážka se životem naučí víc než školy a knihy. Nevadí, když se mýlíme, počítá se s tím. Jen se nevzdat a vnímat, chápat, učit se.

Podle Principu podobný podobným se nejen léčí nemoci, ale i problémy osobnosti. Zesílením problému bývá paradoxně počátek terapie. Vždy je důležitá vůle, pasivita je blokující.

Existují i extrémní možnosti výuky, vývoje. Může nám pomoci moudrý učitel a hlavně intuice, které můžeme naslouchat a odhalit chybu dřív než se stane malér. Nejkoncentrovanější výukou je meditace, je přímo od Stvořitele. Obsahuje jednak psychoterapie problémů, ale i výuku Zákonů Stvoření i samotnou esenci života – transformační energie. Opět nic není bez bolesti a bez problémů, selanka je jen přáním ega. Realita je kritériem pravdivosti, nikoliv naše přání, ač ho pokládáme za správné.